Pěstitelská pálenice Charváty
PROVOZ ZAHÁJEN
Pěstitelská pálenice Charváty funguje od 1. 11. 1992. Zřizovatelem i provozovatelem je Obec Charváty. Základním předmětem činnosti je provozování pěstitelského pálení kvasu, jako služba obyvatelstvu. Pálenice sídlí v budově Obecního úřadu Charváty. Jde o přibližně 100 let starý objekt bývalé rolnické mlékárny s typickou vesnickou architekturou, kde ve sklepních prostorech byla vybudována nynější pěstitelská pálenice ovocného kvasu.
Objednávky lze hlásit na telefonní čísla: 737 832 195, 585 961 260.
Popřípadě osobně na obecním úřadě Charváty.
HISTORIE VÝROBY PÁLENKY
Výroba alkoholických nápojů je známá již ve starověku. Zpočátku byla příprava velmi primitivní, plody se ponechaly samovolnému kvašení a konzumovaly se bez dalších úprav. Není přesně známo, kdy byl poprvé připraven koncentrovanější líh pomocí destilace. Podle historika Lippmanna se pravděpodobně líh připravoval v italských klášterech, ale jiní historikové uvádějí, že destilaci znali už dávno ve starověkém Egyptě.
V 10. a 11. století vyráběli líh arabští lékaři na přípravu rostlinných výtažků. Z arabských zemí se znalost destilace rozšířila do Evropy. Z Francie a Vlach byla nakonec přenesena do Německa a českých zemí. 13. století uvádí přesný popis destilačního zařízení. V této době první získaný destilát byl několikrát znova destilován a nazýval se Perfectissima. 14. a 15. století pocházejí první zprávy o používání destilátu v Čechách z doby Jana Lucemburského. Výroba se však rozšířila za Karla IV. a jednalo se především o vinnou révu. V 15. století se v Čechách ustanovilo nové řemeslo, provozovali ho paliči vína neboli vinopalové, kteří získávali pálenku destilací zkaženého vína, špatného i dobrého piva. V 16. století už se k pálení využívá surovin, jako jsou plané trnky, hrušky, jablka, slivoně, jahody, jalovce a obilí. Ze 17. století jsou zprávy o pálení bezinek a šípků. V této době se pálení rozšířilo na Moravě a ve Slezsku a odtud pronikalo do Polska a Ruska. V roce 1584 policejní řád zapovídá podávání alkoholových nápojů v neděli. A v roce 1596 se moravští stavové usnesli na zákazu pití kořalky, jako nápoje ďábelského a nedovolovali jeho výrobu z obilí. Český sněm zakázal pálení roku 1600 v důsledku veliké neúrody obilí. V roce 1750 se výroba pálenky zase rozšířila a v 19. století bylo asi 243 pálenic v Čechách a na Moravě, z nichž asi polovina zpracovávala peckovité ovoce.
Jak správně připravit kvas
Ovoce připravené k zakvašení musí být co nejvíce vyzrálé, zbavené stopek, listů a nečistot a nesmí být plesnivé nebo nahnilé. Kvasit je potřeba v plastových sudech zakrytých igelitem s gumou. Při kvašení vzniká CO2, který kvas chrání před zoctovatěním. Pokud je CO2 příliš, tlak se uvolňuje kolem gumy, proto se nedoporučuje sud uzavírat hermeticky šroubovacím víkem.
V průběhu kvašení se doporučuje sud co nejméně odkrývat a kvas nemíchat. Tento jednoduchý způsob nahradí kvasnou zátku. Vyzrálý kvas má zdravou vůni a šťáva není sladká.
Ovoce je lepší nechat kvasit v nižších teplotách (ideálně cca 15°C, max. 20°C) a nenechat kvas přestárnout. Jablka a hrušky jsou vykvašeny cca za 1,5 měsíce, švestky za cca 2 měsíce (při nižších teplotách probíhá kvašení pomaleji).
Fermentace - kvašení
Kvašení je velmi důležitý úsek při výrobě ušlechtilých destilátů. Probíhá ve třech fázích.
1. fáze: počátek kvašení je charakteristický pomalou intenzitou. Většinou trvá 1 – 5 dnů, do té doby než jsou patrné známky kvašení unikajícím oxidem uhličitým z kvasné látky.
2. fáze: je to kvašení, kterému říkáme bouřlivé. V této době je již dostatek kvasinek, teplota šťávy stoupá a oxid uhličitý prudce uniká kvasnou zátkou do ovzduší. Doba může být od několika dnů až po dobu 2 – 5 týdnů. Výsledkem je šťáva s obsahem asi poloviny alkoholu s dostatkem cukru a CO2
3. fáze: nazývá se dokvašením. V této době má šťáva stále více alkoholu a méně cukru. Toto období může trvat 3 až 4 týdny, ale také i několik měsíců, záleží na původním obsahu cukru a z něho vyprodukovaného alkoholu, který inaktivuje kvasinky. Produkce CO2 je stále menší a probublávání kvasnou zátkou je stále pomalejší.