Drahlov

Drahlov patří k prastarým vesnicím nad řekou Moravou

Kaple Panny Marie

Drahlov zná většina běžných cestovatelů krajem spíše jen z průjezdu po silnici vedoucí z Olomouce do Tovačova. Málokdo tuší, že se ve skutečnosti jedná o jednu z nejdéle osídlených lokalit v okolí.

Archeologové skutečně potvrzují osídlení Drahlova už minimálně ve starší době bronzové. Nálezy z dob tzv. unětické kultury potvrzují, že zdejší terasy nad řekou Moravou obývali lidé už v dobách prehistorických. 

Pravděpodobně bylo zdejší osídlení nepřetržité, protože další nálezy potvrzují osídlení i v dobách raného středověku, takže se zdá, že člověk se zde z kopce na Moravu dívá už nějaké 4 000 let. 

Současný Drahlov se rozkládá na svahu nad řekou. Při průjezdu obcí se zdá, že domy jsou rozestavěny podél hlavní silnice, ve skutečnosti je pravým centrem obce elipsovitá náves rozkládající se v ose východ – západ. Dá se předpokládat, že stejně jako u jiných obcí mohly být na horním a dolním konci vesnice kdysi brány uzavírající náves proti nekalým živlům. 

Morava pod Drahlovem

Z nejstarších dějin obce toho víme velmi málo. Jméno vesnice pochází od osobního jména Drah či Drahoslav a přípona ukazuje, že tento muž měl rozhodující slovo při vedení obce – ve smyslu ves lidí Drahových. 

Dějiny vesnice jsou však od počátku historických zápisů spojeny s církevním majetkem. Olomoucká kapitula vlastnila v této oblasti už od 12. století rozsáhlý pozemkový majetek včetně mnoha starých osad, které zde už existovaly. V nesjtarších listinách kapituly se sice Drahlov neobjevuje, v roce 1357 je však už vesnice součástí kapitulního zboží. 

Pravděpodobně od počátku existence vrchnostenské správy byl v obci hospodářský dvorec. I spolu s ním obec v roce 1465 král Jiří z Poděbrad vesnici nakrátko zastavil Ctiborovi z Cimburka, ale zanedlouho se vesnice vrací do kapitulní správy, kde pak zůstala až do konce patrimoniální správy. V 19. století byly výtěžky z obce přímo součástí kanovnických prebend. Sloužily tedy osobním potřebám olomouckých kanovníků. 

Většina zdejších obyvatel se zabývala zemědělstvím. V polovině 19. století si zdejší občané postavili na návsi kapli zasvěcenou Panně Marii. Socha této světice pak stojí i na sloupu kousek od kaple. Na křižovatce hlavní silnice s odbočkou na náves pak stojí socha sv. Jana Nepomuckého. Patrně vůbec nejstarší památkou ve vesnici jsou pak zděná boží muka datovaná rokem 1694. 

Mariánský sloup v centru návsi

Od roku 1850 byl Drahlov samostatnou vesnicí až do roku 1960, kdy se stal součástí nedaleký Charvát. Už od roku 1892 zde existuje hasičský sbor, původně zasahoval i v sousedních Čertoryjích. V roce 1928 zde vznikl i divadelní spolek. 

Významným rodákem obce je Josef Čapka Drahlovský, který se zde narodil v roce 1847. Hudebník, sbormistr, komponista a výrazný popularizátor hudby působil hlavně v Přerově, ale jeho dílo přesáhlo hranice regionu. 

Přehrát audioProjděte se s námi Drahlovem

Autor: Miroslav Kobza, čerpáno z: Český rozhlas Olomouc, Pořad: Od Pradědu na Hanou