Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Kalendář

Datum a čas

Dnes je sobota, 20. 10. 2018, 20:20:06

Svátek

Svátek má Vendelín

Aktuální počasí

Počasí dnes:

20. 10. 2018

zata

Bude oblačno až zataženo, přechodně až polojasno. Ráno a dopoledne místy mlhy nebo zataženo nízkou oblačností. Denní teploty 12 až 16°C. Noční teploty 7 až 3°C.

Návštěvnost

Návštěvnost:

ONLINE: 2
DNES: 196
TÝDEN: 1656
CELKEM: 245052

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

V Čertoryjích čerti neryli, naopak místní obyvatelé ryli čerty

Socha sv. Marka - Foto: Miroslav Kobza

Socha sv. Marka

Název vesnice Čertoryje zní jako z pohádky. Ve skutečnosti je malá osada na Olomoucku, položená nad řekou Moravou skutečnou obcí, která navíc má poměrně dlouhou a bohatou historii.

 

Kdo vlastně založil obec Čertoryje se dnes bohužel nedá přesně určit. Zajímavé je v tomto směru bádání autorů knihy Moravská jména místní z roku 1907 Pavla Váši a Františka Černého, kdy se uvádí, že Čertoreje jsou místem, kde se vyráběly pohanské modly. 

Zmiňují však, že existovala i myšlenka, že se jednalo o obec, kde žili písaři, kteří ryli črty. To vyplývalo z jednoho starého zápis jména v podobě Črtoreje. Nakonec se ale přiklonili spíše k výrobě obětin či model. 

To by kladlo vznik vesnice do doby počátků křesťanství v našich zemích, kdy mohlo být podobné zaměstnání trnem v oku nově příchozích kněží, kteří výrobu pohanských božstev mohli skutečně označovat za produkci, tedy rytí čertů. 

Čerty v Čertoryjích vyrábějí dodnes - Foto: Miroslav Kobza

Čerty v Čertoryjích vyrábějí dodnes

Novější prameny týkající se místních jmen však tyto starší závěry odmítají a spíše se přiklánějí k názoru, že základ slova pochází ze slovansky užívaného čerét či čréta. Ta označují močálovitý les. Vzhledem k poloze nad nivou Moravy se dá předpokládat, že lidé opravdu obdělávali půdu získanou v močálovitém lese a proto měla obec jméno, které bylo později zkomoleno na Čertoryje. 

Historické prameny nám obec Čertoryje poprvé zmiňují k roku 1234 kdy obec přináležela olomoucké kapitule. (Pokud by zde pár let před tím ještě „ryli čerty“, dalo by se to považovat za historický paradox). 

V roce 1380 se objevuje v dobových listinách Václav z Čertoryj. Zda v obci i sídlil není zcela jasné, tento rod se však objevuje i v dalších letech. Vladykové Čertoryjští z Čertoryj jsou proslulí netradičním erbem s černým medvědem, na němž sedí dívka v červených šatech s roztaženými rukama. Nad tím měl erb ještě půl medvěda s červenou růží mezi jeleními parohy. Mimochodem, pánové s tímto erbem se objevují ještě v polovině 17. století v různých moravských i českých državách. 

Boží muka z 18. století - Foto: Miroslav Kobza

Boží muka z 18. století

V 15. a 16. století byla obec pravděpodobně královským lénem. Jiří z Poděbrad ji nejprve zapsal Řehoři Molarovi z Olomouce. Vladislav II Jagellonský ji pak v roce 1496 připsal olomouckému měšťanu Janu Linkovi. 

Od roku 1513 obec přináležela k tovačovskému panství, ale byla občas přenechávána jako zástava i jiným držitelům. Součástí panství pak vesnice byla až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848. Zajímavé je, že spolu s tovačovským panstvím byly Čertoryje pod správou evangelických farářů. Po roce 1600 nastala postupná rekatolizace. Jejím důsledkem je i zdejší kaple sv. Jana Nepomuckého. Nese nad vchodem datum 1933, ale zda byla toho roku postavena či pouze zrekonstruována opravdu nevím. 

Naopak další dvě významné památky v obci jsou prokazatelně z 18. století.

Socha svatého Marka z 20. let 18. století byla do vesnice přemístěna od kláštera Hradisko a umístěna sem byla v roce 1825. V roce 1924 musely býti zkáceny (kořeny neblaze působily na vodovodní řad) 3 význačné topoly, které byly viditelnou ozdobou ze širokého okolí. V tomto desetiletí byla socha 2x zpravena. Socha byla zhotovena pravděpodobně v olomoucké dílně sochaře Filipa Sattlera.

Boží muka, schovaná za plotem zahrady pocházejí ze stejného období. 

Od roku 1960 je vesnice součástí Charvát a spolu s nimi připadla osada od roku 1976 na čas k Dubu nad Moravou. Od roku 1990 je osada opět místní částí vesnice Charváty. 

Čerty v Čertoryjích vyrábějí dodnes - Foto: Miroslav Kobza

Přehrát audio Přehrajte si celý příspěvek

Autor: Miroslav Kobza, čerpáno z: Český rozhlas Olomouc, Pořad: Od Pradědu na Hanou

a z kroniky čertoryjské.